Prázdniny s teenagerem

Text: 
Dva teenageriKdyž si do vyhledávače google zadáte heslo "prázdniny s teenagerem" kupodivu vám první nevyjede návod, jak přežít záplavu hormonů, názorů a hlasité hudby, ale nabídky cestovních kanceláří na zaručeně zábavné pobyty, ze kterých bude každý správný puberťák nadšen a rodičům bude děkovat ještě na Vánoce:-) Cestování je asi holt v kurzu:-)

TučnákNo ale abych vás raději uvedla do obrazu... (úplně totiž vidím, jak nasazujete zmatený výraz, za kterým se skrývá otázka: O čem to ten skorohlodavec zase mluví?) Většina z vás ví, že se to tak poštěstilo, že mám mladšího brášku Davida. No a ten má tak skvělé rodiče, že ho vyslali za námi na Zéland na krásných šest týdnů - proto ty "prázdniny" a jelikož je Davčovi krásných 17 - proto ten "puberťák".

Internet vsadil na cestování a tak jsme se i my snažili využít co nejvíce víkendů a cestovat. Musím říct, že to na puberťáky docela zabírá. Hlavně je držet v pohybu:-) Na ostatní věci, jako Zásadní nevnímaní při předávaní instrukcí (hlavně pokud jsou od starší sestry), Totální závislost na WOW, Pohazování hlavou doprovázené něčím, co zní jako "tssf" (hlavně pokud starší sestra pronese nějakou geniální moudrost), hlašku OMG s českým!!!! spellingem (hlavně pokud starší sestra pronese geniální návrh), frflání (hlavně když chce sestra nakupovat a myslet na příbuzenstvo doma), nálezy podezřelého špinavého prádla (hlavně pokud starší sestra zrovna zapla pračku) a hlad v divných časech, si holt musíte zvyknout. Ale ne... nebylo to vůbec tak strašné, prostě normální prázdniny s normálním puberťákem:-))). Takže Davsone, díky od nás obou za perfektní prázdniny a snad to ještě v budoucnu někdy zopakujeme. Pusu ségra.

Nadšeně na výlet

Následuje bleskový popis našich víkendů, pracovní týdny byli naplněny prací a bohatým sociální životem:-)

Víkend no. 1 - Aklimatizace
Všechny plány na cestování zhatěny, jelikož jsem lehla s pěknou chřipkou. Naštěstí to nebyla žádná z těch populárních, co chodí okolo, takže jsem za pět dní už zase skákala přes kaluže:-). Kluci si mezitím udělali výlet na kole a vrhli se do spravování auta.

Pištící CoveVíkend no.2 - Waihi Beach a Coromandel
Díky našim kamarádům Danči a Carlovi jsem mohli strávit dvě noci v jejich domečku na Waihi Beach. V sobotu jsme si zkusili golf. Žádní Tigeři z nás asi jen tak nebudou, ale i tak to byla pěkná zábava. Rozhodně bychom to chtěli zkusit ještě někdy.
V neděli jsme si pak udělali krásné kolečko kolem poloostrova Coromandel. První kluci vykopali krásnou jámu na Hot Water Beach. Byl to trošku boj s oceánem a ostatními turisty, ale nakonec se jim to podařilo. Dokonce se i namočili v moři. Klobouk dolů, na mě je pořád hodně zima:-). Pak jsme se prošli ke Cathedral Cove a nakonec jsme se znova zastavili v našem oblíbeném Driving Creek a projeli se vláčkem po bushi.

Kostelík v PuhoiVíkend no. 3 - sever Aucklandu, Puhoi, Matakana, Goat Island, Waiwera Hot pools
Naše plány na levné ubytování v Bay of Islands nevyšly a tak jsme se rozhodli trochu šetřit a objevovat okolí Aucklandu. Vyjeli jsme na sever do vesničky Matakana, které je proslulé svým farmářským trhem. No a nebyli bychom to snad ani my, kdybychom neskončili úplně na jiném trhu a ten slavný totálně prošvihli. Další zastávka - mořská rezervace na Goat Island a krásné výhledy na moře. To nás tak navnadilo, že jsme si ještě udělali zajížku na Omaha Beach. Teda až ve Francii jsme nebyli, ale Kiwáci nemají moc smysl pro vymýšlení jmen. Na zpáteční cestě jsme ještě stihli Puhoi a tentokráte jsme se podívali i do muzea a dočetli se všechno o historii Bohemians, kteří podnikli tu dlouhou cestu od Plzně až na Nový Zéland. No a to už byl skoro úplný konec dlouhého dne. Na relaxaci jsme vybrali Waiwera Hot Pools, kde byly takové tobogány, že prý fakt žádná sranda.

Neděle byla ve znamení spánku, paření na PC (pro změnu) a procházky na Bethles Beach a na její dunové jezero.

Snowboarďáci hadraVíkend no. 4 - Mt. Ruapehu a lyžovačka
V pátek ráno jsme vyrazili s kamarády Maďary směr střed ostrova. Mt. Ruapehu a její lyžařské středisko Turoa pro nás není ničím neznámým, takže se ani moc rozepisovat nebudu. Počasí nám moc nepřálo, ale zase nás to donutilo si půjčit snowboardy a plácat se na místních somářích lůčkách. Kluky to tak nadchlo, že uvažují o koupi prkna! (pozn. já ne!:))

Tučnáci
Víkend no. 5 - Auckland - housewarming party a shopping
Neboli kolaudačka Hančiného a Juldového nového domečku a rožčilování se s klukama v obchodech se suvenýrama. Jo a vlastně taky ještě aucklandský podmořský svět Kelly Tarlton's plný krásných rybiček a hlavně tučnáků. Krása!


Víkend no. 6 - Wellington
Naše první návštěva a tak jsme to pojali ve velkém stylu. Tam jsme jeli vlakem Overlander, což je vlastně snad jediný osobní vlak spojující Auckland s Wellingtonem a patří mezi tzv. scénické spoje. Člověk projíždí celým Severním Ostrovem a velkými okny speciálně upravenými se může kochat okolní přírodou. Má na to 12 hodin, takže kochání si opravdu užije. Ve předu vlaku je také plošina, kde se můžete nadýchat čerstvého vzduchu a ulovit nějaké ty fotografie. Samotný Wellington nás pak "překvapivě" přivítal větrným počasím, tak jsme byli rádi, že jsme relativně brzo našli nás hostel. Večer byl ale mladý a tak jsme se rozhodli podívat se do kina (TV - málem nás tam nepustili, protože nejmenovaní dárečci si nepamatovali, kam si dali pas a Kiwáci opravdu dodržují kontroly věku, pas se našel, až když jsme čekali v řadě na vrácení lístků).

V neděli ráno jsme vyjeli tramvajovou lanovkou k botanickým zahradám a prohlédli si město pěkně z vrchu. Cesta dolů zahradou byla opravdu moc příjemná. Dole pod kopcem nás pak čekala prohlídka NZ Parlamentu. Počasí se začalo kazit a tak jsme po obědě zalezli do muzea Te papa, kde jsme vlastně byli až do večera. Popisovat jednotlivé exibice asi nemá cenu. Je zde zastoupené snad vše, historie NZ, osidlování a migrační vlny, fauna a flora, umění. Muzeum nás tak zmohlo, že jsme se rozhodli odpočinout si opět v kině:-)

Poslední den jsme začali opět v Te Papa. Muzeum je to opravdu veliké a navíc Tom se šíleně táhne:-). Pak jsme se prošli kolem vody až k dalšímu muzeu věnovanému tentokráte jenom Wellingtonu. Času nám ještě zbývalo dost, tak jsme se vydali přes centrum na opačnou stranu ke katedrále St. Paul. Pozor, že musíte hledat Old St. Paul's Cathedral, jelikož existuje i nová a ta je teda mega betonová. Původní katedrála pochází z 19. století a na její výstavbu bylo použito pouze původní dřevo. Na mladičký Zéland impozantní budova.

Pak už zbýval čas jenom na zaslouženou horkou čokoládu a přesunutí se na letiště. Bohužel už byla tma a tak jsme si neužili wellingtonskou ranvej, která prý vede přímo do moře:-)

Fotky:
Návštěva různé
Kelly Tarlton's
Wellington (zatím není)

Přidat komentář

Full HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • No HTML tags allowed.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Hledáme roboty!
Nový Zéland: