Návštěva pokračování - severní okruh

Text: 
Zpátky do Aucklandu jsme z Jižního Ostrova dorazili trošku později. Qantas nám zrušil let, takže jsme nakonec letěli s Air NZ. Doma pak proběhlo rychlé nabalování a přebalování a Medvědi - Pavča a Marek vyrazili směr sever. Vrátí se za necelé tři dny, aby s námi oslavili Silvestra. My jsme s Tomíkovíma rodičema vařili, chystali, zajeli se podívat na tereje na Murawai a koupali se na Long Bay.

Na Silvestra jsme se pak všichni opět šťastně sešli a prošli se na Mt. Eden vulkán přivítat Nový rok o 12 hodin dříve než všichni naši blízcí doma. Chich, musím se smát když si vzpomenu na "velkolepý" ohňostroj na Sky Tower - pár rachejtliček a nic. Kam se Kiwáci hrabou na naši zábavnou pyrotechniku:-) Ale alespoň mohli psíci a kočky v klidu spát.
 

Na Nový rok jsme pěkně nabalili auto až po střechu (hodní Polkovci nám pujčili jejich šestimístnou Toyotu) a vyrazili směr New Plymouth na západní pobřeží. U tohoto surfařského města se totiž impozantně tyčí Mt. Taranaki. Tato 2,518 metrů vysoká hora rozhodně nepatří na Novém Zélandě k nejvýšším, rozhodně je však jedna z nejnáladovějších:-) Tvoří ji takřka dokonalý vulkanický kužel a sami Novozélanďané říkají... "pokud horu vidíte, bude pršet, pokud ji nevidíte... už prší". Že na tom něco bude jsme se přesvědčili na vlastní kůži.

Ještě večer po očvachtání v moři jsme za krásného západu slunce domlouvali plán na další den. Bylo to jednoduché. Pan Friml nás čtyři nadšence zaveze k začátku treku, vratí se pro paní Frimlovou, sbalí stany, zajdou si na pláž a počkají na nás až my se vrátíme z vrcholu. Toliko plán. Ovšem ráno jsme se probudili do mírného poprchání:-( Pod heslem "nejsme přece z cukru" jsme drželi plánu a opláštěnkovaní jsme vyrazili. Jdeme, jdeme a jsme mokřejší a mokřejší, nakonec jsme potkali skupinku jdoucí opačným směrem, která nás ujistila, že pokračovat je sebevražda. Jako nevěřící Tomášové:-))) jsme se ještě doplácali k alpinistické chatě, abychom zjistili, že je zamklá a že ten vítr, co tam fouká, je opravdu nebezpečný. Cestou dolů jsme ještě nachytali pár tekutin, které jsme pak hezky vyždímali dole ve visitor centru. Ale to už přijeli Frimlovi, kteří chudáci skládali stany v totálním slejváku a všichni jsme se vydali napříč ostrovem k Mt. Ruapehu. Snad tomu počasí ujedem.

Neujeli jsme. Ještě večer, když jsme postavili stany v jednou ze dvou DOC kempů u Tangariro Crossing, to vypadalo slibně. Hory za náma jsme sice pořád neviděli, ale obloha už nebyla tak jednolitě šedá. Ráno jsme vyrazili na Tangariro, došli k první chatě, která je tak 20 minut od parkoviště a rozpršelo se tak, že než jsme se vrátili zpátky na parkoviště, měli jsme toho plné zuby. A co teprve až jsme uviděli stany.... totální potopa.

Nakonec jsme se rozhodli nečekat na lepší počasí a vyrazili na sever k Taupu, největšímu novozélandskému jezeru. Nezdrželi jsme se ale dlouho, místo jezera jsme se totiž jeji podívat na sever města k místním termálním pramenům, které jsou volně přístupné. Někteří účastníci je i otestovali. Dlouho jsme se ale nezdrželi, čas totiž "letí jako blaznivý", pokud byste nevěděli, a tak jsme se přesunuli k Huka Falls a od nich pak k Waiotapu geotermálnímu parku. Ten se sice zrovna zavíral, ale to jsme věděli. Nám stačila jenom informace od hodného pána, že je nejlepší přijet na druhý den ráno, projít si park a přesunout se k asi 15 minut vzdálenému gejzíru Lady Knox.

A to jsme taky přesně udělali, ovšem první jsme se jeli ubytovat do asi 20 minut vzdáleného údolí Waikite Valley Thermal Pools. Teda samozřejmě že jsme nebydleli přímo v bazénech, ale v kempu přímo u nich. Vyšší cenu vybalancovaly nejméně čtyři bazénky s horkou termální vodou, ve které jsme se mohli rochnit skoro až do noci.

Na druhý den jsme tedy mírně mokré stany ani nebalili a hned jsme vyrazili do Waiotapu. Byli jsme samozřejmě mezi prvními, a tak jsme si v relativním klidu mohli prohlédnout všechny ty smradlavě barevné krásy. Kolem třičtvrtě na deset jsme se přesunuli ke gejzíru, který už byl chudák zavalen turisty. Nahodili jsme lokte:-) a prodrali se každý na vlastní pěst někam, kde by se mu dobře dívalo. Následovalo krátké povídání od pána zaměstnance, nasypání mýdla do díry, nachystání foťáčků a wauuuu, už to stříkalo jak o dušu.

Jenom pro ty zvědavé... Waiotapu park vznikl zhruba před 160000 lety a patří do termální oblasti v okolí jezera Taupo. Opravdu zjednodušeně (a okopírované z oficiálních stránek) - pod parkem existuje systém podzemních potoků, které se ohřívají o zemské jádro a nasávají různé druhy minerálů, které pak tvoří užasné barevné kombinace. Samotný gejzýr byl objeven náhodou. Vězni z místního vězení (káceli buš) si jednou prali v horké vodě prádlo a použili mýdlo. Následovala chemická reakce a úprk vyděšených trestanců. Na stejném principu funguje dodnes:-)

Naším dalším cílem pak byla samotná Rotorua, kde jsme si prošli centrum, park a podívali se na kostel Saint's Faith. No a hurá směr severovýchod do Taurangy a na Mt. Maunganui. Mt. Maungaui je městečko na výběžkovitém poloostrově se stejnojmeným kopečkem na konci. Známé především pláží, skvělým počasím a dobrým místem "to chill out". My jsme se ale rozhodně jenom tak poflakovat nechtěli a tak jsme se vyšplhali až na ten kopec a kochali se výhledy. Řádně ulondaní z chození a sluníčka jsme pak večer zapadli do DOC kempu blízko Waihi.


Další ráno jsme se pak vydali na Coromandel. Samozřejmě jsme jeli na Hot Water Beach, i když tentokráte jsme jámu nekopali, protože byl příliv, na Cathedral Cove a do městečka Coromandel. Na jeden den toho bylo až moc:-) Zpátky do Aucklandu jsme se vrátili večer a před námi byl už jenom poslední den s naší návštěvou, poslední dokupovaní suvenýrů a balení.

Musím za sebe říct, že to byly opravdu nabité tři týdny a energii jsem si dobíjela ještě týden potom, ale na druhou stranu si tentokrát nikdo nemusíme dělat hlavu s povánoční nadváhou:-) Taky moc a moc děkujeme rodičům i medvědům, že se za námi podívali a že nám přivezli a odvezli tolik věcí. Opravdu si toho ceníme.


Pár fotek je tady.

Přidat komentář

Full HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • No HTML tags allowed.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Hledáme roboty!
Nový Zéland: